Historie a využití Tymiánu

Tymián má dlouhou historii použití v přírodní medicíně v souvislosti s nemocemi prsou a dýchací problémy, včetně kašle, bronchitidy, bolavého
hrudníku a přetížení plic. Nicméně, teprve nedávno výzkumníci poukázali na některé z z látek a chemických sloučemin obsažených v tymiánu, které přinášejí jeho léčebné účinky. Tymián obsahuje éterické oleje mezi které patří carvacol, borneol, geraniol, ale co je nejdůležitější, thymol. Tymián obsahuje také celou řadu flavonoidů, včetně apigeninu, naringeninu, luteolinu, a thymoninu. Tyto flavonoidy zvyšují antioxidační schopnosti tymiánu, a spolu s tím že jde o velmi dobrý zdroj manganu, má tymián vysoké postavení na seznamu anti-oxidačních potravin. Existují tři obvykle pěstováné druhy tymiánu, širokolistý, úzkolistý a kadeřavý, s malými, šedavě-zelené listy, který je více
aromatický, a je také známý jako Zimní či německý Tymián. Voňavé citronový tymián, se rovněž pěstuje v zahradách, má chuť po citronu,
a spíše širší listy než obyčejný tymián. Jméno tymián pochází ze staré řečtiny a znamená ‘k vykuřování,’ protože se používal jako kadidlo.
Jiní odvozují jméno tymiánu od řeckého slova thumus, značící odvahu. Staří Řekové považovali Tymián za symbol odvahy a obětování. Křestanská tradice říká, že Tymián byl v jako podestýlka v jesličkách kde Panna Marie porodila Ježíše Krista. Ve středověku dámy vyšívaly snítky tymiánu na šátky, které dávaly svým rytířům. Tymián se používá ve středomoří a severní Africe jako součást bylinných a léčivých čajů, jako například bylinkový  bylinkový čaj Za’atar pocházející z Maroka, který krom tymiánu obsahuje i zelený čaj a mateřídouškuV různých obdobích historie byl tymián používá k léčbě melancholie, onemocnění reprodukčního systému a zlepšení trávení.
V 18. století byl tymián doporučován jako lék na kocovinu. Tymián je často součástí kořenících směsí pro přípravu drůbeže a je také běžně používaný
omáčkách na ryby a rybích polévkách a polévky. Hodí se k jehněčímu a telecímu masu a skvěle se doplňuje s rajčaty.